Studium rozpouštění křemičitých nanovláken ve vybraných tělních tekutinách v závislosti na podmínkách jejich zpracování

Diplomová práce je zaměřena na testování rozpustnosti křemičitých nanovláken v simulovaných tělních tekutinách a příbuzných roztocích v závislosti na jejich tepelné stabilizaci. Cílem práce bylo stanovit rychlosti rozpouštění křemičitých nanovláken jakožto ukazatele jejich biodurability. Za tímto účelem byly provedeny statické a dynamické testy rozpustnosti. Křemičitá nanovlákna byla připravena na Technické univerzitě v Liberci metodou elektrostatického zvlákňování solu připraveného metodou solgel. Termické vlastnosti nanovláken byly zkoumány pomocí TG analýzy. Dále bylo provedeno měření specifického měrného povrchu metodou BET. Morfologie nanovláken byla zkoumána pomocí SEM. Množství křemíku v jednotlivých vzorcích bylo stanoveno pomocí ICP/OES. Z výsledků testů rozpustnosti vyplynul velmi výrazný rozdíl v rychlosti rozpouštění křemičitých nanovláken v závislosti na použitém médiu a teplotě stabilizace. Bylo zjištěno, že čím je vyšší hodnota pH, vyšší obsah organických látek a vyšší iontová síla média, tím je rychlost rozpouštění vyšší. Dále bylo zjištěno, že vyšší teplota stabilizace nanovláken vede ke snížení rychlosti jejich rozpouštění. Na základě dosažených výsledků byl vypočten poločas rozpouštění křemičitých nanovláken pro jednotlivé tělní tekutiny a teploty stabilizace.